Miluji své tělo i jeho nedokonalost

Vcházím do koupelny, moje vlasy už přímo volají po umytí, pohled do zrcadla cestou k vaně mě až pobaví „ježíš já mám ránu“ prolítne mi hlavou a téměř v totožné vteřině mé ruce svlékají z těla šat, který pouštím k zemi.

Usměju se nad tou myšlenkou, co mi právě proletěla hlavou. Pohladím se. Svoje ruce, prsa, bříško, zadek i stehna. Usmívám se ještě víc. Možná nejsem modelka, ale jsem nádherná.

Každý špíček na bříšku, každá strie, každý důlek na stehnech, nese paměť mých prožitků.

Tohle tělo přivedlo na svět další dva životy. Dvě dcery.

V tomhle bříšku jsem je odnosila. Tahle kůže je udržela uvnitř. Celé těhotenství byla napjatá jak strunka, k prasknutí. Ale vydržela to. Mám snad teď právo se na tu vytahanou kůži zlobit?

Moje úžasné nohy, unesly veškerou váhu, kterou jsem po čas těhotenství nabírala, držely, chodily, stály, otékaly, ale stále sloužily svým účelům.

Moje prsa, povislá, malá, pro někoho možná nedostatečně sexy. Ale pro mě? 5 let kojení a vyživování mých dcer. Copak bych je mohla nemilovat?

Každá vráska na obličeji nese svůj příběh, smutek, pláč, radost, štěstí, smích. Kruhy pod očima po probděných nocích, kdy jsem nosila dcery na rukou, aby tolik neplakaly. Únava vepsaná ve tvářích, když jsem několik nocí po sobě nezamhouřila oka, starajíc se o nemocnou dceru.

Za každou buňku svého těla cítím neskonalou vděčnost. Miluju svoje tělo. I když má pár kil nadváhu a zdánlivé vady na kráse. Je moje a jde celou cestu mým životem se mnou. Je to prostě parťák a je úžasné.

„Přesto Ti ale trochu odlehčím“ slíbím svému tělu nakonec s úsměvem na tváři. Trochu zhubnout mi neuškodí, cítím, že se duši i tělu uleví. Vím, že to ale bude cesta pozvolná, v souladu s mými potřebami a s respektem k sobě.

Jsem tolik vděčná za to, že už to dnes vnímám jinak. Svoje tělo, nedostatky i vady na kráse. Přijímám sebe takovou, jaká jsem. A neustále mám chuť být ještě lepší, a vědět ještě víc, to ano. Rozdíl oproti minulosti je ale v tom, že jsem si vědoma toho, že se miluji už teď. Ne až zhubnu, ne až se naučím ještě to a tamto. Prostě spokojenost teď a tady.

Přeju si, aby každá žena cítila stejnou lásku ke svému tělu a sama k sobě. Přeju si, aby se ženy milovaly, takové jaké jsou. Protože láska sama k sobě je klíčem k lásce k ostatním. Když se naučíme milovat sebe na prvním místě, přestaneme očekávat od druhých. A to přinese úlevu i našim vztahům 🙂