Ze života snaživé mámy

Strašně moc mi záleželo na tom, abych svoji dceru (později obě dvě) vychovala co nejlépe. Má cesta seberozvoje začala kurzem Nevýchovy, respektujícím přístupem k dětem.

Měla jsem strach, že to nezvládnu. Ale obrovskou chuť to dokázat. Mít s ní hezký vztah. Nepokazit to. Sama jsem ho s mou mamkou neměla kdoví jaký.. Zemřela, když mi bylo 22.

Až s vlastními dcerami jsem tomu všemu začínala rozumět. Budovat smysluplný vztah s dětma je super. Ale co ten sama se sebou? Začalo mi docházet, že to není o nich, ale o mně. Viděla jsem rozdílný přístup k dětem, jaký mám „po novu“ já, a jaký měla „po staru“ máma. Ale taky jsem viděla sebe jako ji – tu zoufalou snahu, výčitky z pochybení a vyčerpání. Vztek. Křik. Vyhoření. 🔥

Kde v tom kolotoči byla ona? A kde jsem já ❓

Začala etapa seberozvoje, ještě intenzivnějšího vzdělávání, cesta sebelásky. Zdánlivé sebelásky. Totiž to, že si jednou týdně udělám čas pro sebe, není všechno. Čím víc jsem toho načetla, nastudovala a věděla, tím ztracenější jsem si připadala.. Protože jsem měla vědomosti, ale nedokázala jsem to žít. A ty rozdíly jsem si dokázala hodiny, dny i týdny vyčítat. ❌ Že nejsem dost dobrá, když to nedokážu aplikovat do praxe. Že selhávám… ❌

Chtěla jsem být dokonalou mámou, dokonalou ženou. Ale neviděla jsem, že své dcery učím totéž. Touhu po dokonalosti. Nepřijetí sebe sama. Výčitky, že nejsem DOST. A že ony tak budou dost pravděpodobně pokračovat v podobných kolejích, jako já, i moje mamka.. Touha být co nejlepší, ale nebýt sama sebou. Nemít se ráda takovou, jaká jsem. Snažit se být neustále někým jiným, lepším, někde dál. A zapomínat v tom být sama sebou právě teď. Ach. Au.

Pochopila jsem, že já jsem tím vzorem pro své děti. Tím, kým jsem, jak se chovám. Ne tím, co jim říkám a jak přistupuji k nim. Ale jak přistupuji sama k sobě a k životu vůbec 💃

A tak jsem se začala soustředit na to, jak být tou nejlepší možnou verzí sebe sama. Právě teď. Bez výčitek. Bez pocitů viny, když se mi něco nepovede. Beze strachu, že něco pokazím. Protože vím, že dělám vždy a za všech okolností to nejlepší, co dovedu. Nejlépe, jak umím. 💪 Ale ne líp. ❤️

Chtít to nejlepší pro děti, ale ne pro sebe, je blbost.

PROTOŽE TO NEJLEPŠÍ PRO NAŠE DĚTI JSME PRÁVĚ MY. 👩‍👧‍👦

 👉 A co Ty? Poznáváš se v mém příběhu?

 👉 Chceš se zbavit výčitek a pocitů, že nejsi dost dobrá?

 👉 Chceš se stát nejlepší verzí sebe sama?

 👉 Chceš být tím nejlepším vzorem pro své děti?

Přidej se na můj minikurz Dokonale nedokonalá (nejen) máma, který jsem pro Tebe připravila ZDARMA.

Napiš si do diáře 3. – 5. října 2023 🥳